Periodická tabulka prvků - Beryllium

Beryllium - Be

český název	Beryllium
latinský název	Beryllium
anglický název	Beryllium
chemická značka	Be
protonové číslo	4
relativní atomová hmotnost	9,012182
perioda	2
skupina	II.A
zařazení	kovy
rok objevu	1798
objevitel	L. N. Vauquelin
teplota tání [°C]	1287
teplota varu [°C]	2472
hustota [g cm-3]	1,848
hustota při teplotě tání [g cm-3]	1,69
elektronegativita [Pauling]	1,57
elektronegativita [Mulliken]	1,54
standardní el. potenciál [V]	-1,85
oxidační stavy	II
elektronová konfigurace	[He]2s2
atomový poloměr [pm]	112
kovalentní poloměr [pm]	90
specifické teplo [J g-1K-1]	1,82
slučovací teplo [kJ mol-1]	12,2
skupenské teplo tání [kJ mol-1]	297
tepelná vodivost [W m-1 K-1]	200
elektrická vodivost [S m-1]	2,5.107
1. ionizační potenciál [eV]	9,3226
2. ionizační potenciál [eV]	18,211
3. ionizační potenciál [eV]	153,893
tvrdost podle Mohse	5,5
tvrdost podle Vickerse [MPa]	1670
tvrdost podle Brinella [MPa]	600
modul pružnosti ve smyku [GPa]	132
modul pružnosti v tahu [GPa]	287
bod supravodivosti [K]	0,026
skupenství za norm. podmínek	s

Beryllium je lesklý, ocelově šedý, velice tvrdý kov.

Beryllium je na suchém vzduchu stálé, se vzdušným kyslíkem reaguje za vzniku oxidu beryllnatého BeO až za teploty 900 °C, v koncentrované kyselině dusičné se pasivuje vrstvou oxidu a dále se v ní nerozpouští, ale se zředěnými neoxidujícími kyselinami ochotně reaguje za vývoje vodíku:

Be + 2HCl + 4H₂O › [Be(H₂O)₄]Cl₂ + H₂

Průměrný obsah beryllia v zemské kůře je 2,8 ppm. V přírodě se elementární beryllium jako prvek nevyskytuje, nalézá se pouze ve sloučeninách. Nejznámějšími minerály beryllia jsou beryl Be₃Al₂Si₆O₁₈ a chrysoberyl BeAl₂O₄. Pro průmyslovou těžbu mají částečný význam rudy fenakit Be₂SiO₄, behoit Be(OH)₂ a bromelit BeO, nejdůležitějším užitkovým minerálem beryllia je v současnosti sorosilikát bertrandit Be₄Si₂O₇(OH)₂.

Praktické využití nalézá beryllium jako součást některých slitin, zejména pro jadernou techniku a pro výrobu RTG trubic. Slitina beryllia s cínem a mědí - berylliový bronz, se používá k výrobě nejiskřivého nářadí pro práce v explozivním prostředí.

Beryllium i jeho sloučeniny jsou vysoce toxické látky a řadí se mezi karcinogeny 2. kategorie. Při orálním použití vytěsňuje beryllium z organismu důležité biogenní prvky, zejména hořčík a vápník. Chronická otrava berylliem se projeví poškozením ledvin (nefrotoxické účinky), jater (hepatotoxické účinky) a krvetvorby (hematotoxické účinky). Inhalací dochází k závažnému poškození nosohltanu - berylióza.

• Chemické prvky
• Tématické články